Hubnu.

Kolikátého je dnes ?

Denska je desátého litopadu. 

Kolik je hodin ?

Jsou dvě minuty čtyři odpoledne.
Dnešní téma - Cibule a raiče jsou moc dobrá zelenina pro naše zdraví. 

V poslední době hledám nějaké jídlo, které je dobré pro holku, která hubne. 

Viděla jsem jeden pořad, který řikal, že cibule a rajče jsou dobré. 

Musím zhoubnout, protože jsem moc tlustá a myslím, že jsem ted' moc ošklivá.

Moje Taiwanská kamarádka, která umí češtinu.

Kolikátého je dnes ?

Dneska je osmého listopadu. 

Koilk je hodin ?

Je za deset minut půl osmé večer. 

Je čtvrt na osm a pět minut. 

Kdy jsi napsala tenhle český deník ?

večer.
Dnešní téma - Mojé Taiwanská kamarádka, která umí češtinu. 

Potkala jsem moji Taiwanskou kamarádku dneska odpoledne. 

Mluvily jsem o tom,  jak se učí česky, protože jsem chtěla vědět nějaké lepší metody na učení češtiny. 

A potom řikala, že by chtěla být učitelka, která učí česky. 

Myslím, že je to zajimavá prace a doufám, že bude brzo učiteka češtiny. 

Když píšu tenhle český deník, tak jsem si vzpoměla na příběh kamarádky mojí Taiwanské kamarádky. 

Ta holka je jako já, neví co by měla dělat v budoucnosti. 

Cestovala do minulého roku, kdy jí bylo třicet dva, a potom začala pracovat v Japonsku. 

Ted' žije št'astně s jejích přítelem. 

Zajímalo by mě, co se mi stane v budoucnosti.

Skypovala jsem s mými Taiwanskými kamarádkámi.

3681.jpg

Kolikátéjo je dnes ?

Dneska je sedmého listopadu. 

Kolik je hodin ?

Je za deset minuty půl deváté večer. 

Za deset minuty půl deváté večer. 

Dnešní téma - 
Skypovala jsem s mými Taiwanskými kamarádkámi včera odpoledne. 

Mám dvě moc dobré Taiwanské kamarádky. 

Potkala jsem je, když jsem studovala v Japonsku. 

Jedna z nich je v poslední době nemocná. 

Nejsem ted' na Taiwanu, takže ji ted' nemůzu navštěvovat. 

Před dvěma dny, jsme rozhodly, že budeme skypovat v neděli odpoledne. 

Bavili jsme se a byla jsem št'astaná, protože je mám moc ráda. 

Doufám, že moje kamarádka, která je nemocná, bude brzo zdravá.

Japonské seriály

Kolikátého je dnes ?

Je sedmého listopadu. 

Kolik je hodim ?

Je za tři minuty sedm. 

Za tři minuty bude sedm hodin.

Dnešní téma - Japonské seriály


V poslední době jsem se dívala na různé Japonské seriály. 

Většina Japonských seriálů, co jsem se dívala, byli příběhy lásky. 

Chtěla bych se učit japonsky, takže jsem se podívala na dost japonských seriálů. 

Ale nemám ráda ty japonské seriály, protože jsou dětínské. 

Myslím, že většina japonských seriálů je podle japonských mang, takýe nejsou přílíš reálné.

捷克文學習筆記3:second case – Genitive Singular [Genitive 單數篇]

開頭想要先分享我的生活點滴,所以想用日記做開頭,有興趣請看,沒興趣直接跳過哈。


Včera jsem našla ještě jeden český moučník! Ale Dan ani já nevíme jak se jmenuje..České moučníky jsou rozkošné a mají různorodé barvy, ale nemůžu jich jíst moc. Doufam, že v dalším životě se já a Dan staneme hezkými a malými prasátky, protože pak budeme hezcí bez ohledu na to, že jíme moc sladkých koláčů.

我昨天又發現一個新的捷克甜點,可是我跟男友都不知道它叫什麼名字。捷克甜點都看起來很可愛而且也很多種顏色,可是我沒辦法吃很多。我希望我跟我男友下輩子可以變成可愛又小隻的迷你豬,這樣即便我們吃再多看起來還是很可愛。

13606543_10204589985989446_5528522730682287756_n


【文法介紹】Second case – Genitive Singular

捷克文的基本文法裡面的第二個型態Genitive也是很捷克文法裡面很重要的一環。Genitive 的第一個用法,它的意思大致上來說是…of sth/someone 裡面的 of.  比如說「我現在在Irena的家」,捷克文是:Jsem u Ireny. 用英文做解釋的話,是I am at the place of Irena. 這個時候就要把Irena的字尾a變成y. 可是字尾變化又會依照句子中被修飾名詞的性別、其單複數還有雄性詞的硬軟音做調整,所以等等會做介紹。或是 či to je?[whose is this?]答案就必須要用genitive,因為genitive是帶有 of someone的意思。另外一個要注意的是,Genitive跟第四個型態Accusative的受詞用法很相似,一個原則來作區別的話,如果看到動詞後面以及應該要被轉換成Genitive的字的之間有副詞的話,這個時候就不該用Accusative而是用Genitive. 比如說「我來自台灣」,捷克文是: Jsem z Taiwanu. 如果先學Accusative的話就會覺得這裏的Taiwan應該要變化成Accusative型態,但因為有z的關係,所以要把Taiwan變成Genitive型態。***這個方法是我目前注意到的變化,問了捷克的朋友大家也說好像是這個原則,但不是一定。唯一辦法就是當我們看多了Accusative和Genitive的句子之後,會自然有語感分辨何時該用Accusative何時該用Genitive。第三個用法則是He came without sth. 這裏的without在捷克文是bez. Genitive case 常常和 bez 一起搭著用。第四個用法是Ptám se, Bojím se[I ask and I am afraid of]. 之後還有上萬個用法啦。

Genitive 常用到的介系詞跟動詞還有相關句子大略總結:

  1. Bez omáčky. [without sauce]
  2. Jsem z Taiwanu.  [I am from Taiwan.]
  3. Chodím do školy. [I go to /am going to school.]
  4. Ta restaurace je vedle školy. [That restaurant is next to that shchool.]
  5. Jsem u něj. [I am at his place.]
  6. Ptám se ho.  [I ask him.]
  7. Bojím se ho. [I am afraid of him.]
  8. Pracuju od rána do večera. [I work from morning to evening.]
  9. Chtěl bych trochu soli. [I would like to have some  salt.]
  10. Chtěl bych půlku tmavého chleba. [I would like to have half of bread.]
  11. Nechci moc bílého vína. [I dont want to have a lot of white wine.]
  12. Nechci víc bílého vína. [I dont want to have more white wine.]
  13. Čí to je? [whose is this?] . [It’s mine.]

另外,雖然會做複數介紹,可是光單數的變化就夠背了,原則上是先把單數的變化學熟之後再學複數會比較順利。不過看個人啦。每個人學的方式不一樣。

跟Nominative一樣,我會依照noun,adjective,personal pronoun, possessive pronoun, demostrative pronoun,還有 numerals的1還有2的順序做介紹。

以下所有粗體的橘色字母皆是從Nominative變化成Genitive 形式的字。比如說英文的Mr,捷克文是Pan,這個Pan是第一形式Nominitive的型態,把Pan變成Genitive型態的話要在字尾加上a,Pan就變成Pana!

另外在這一篇我不會在句子裡面加上Personal pronoun了,因為捷克文的動詞裡面已經表示自身的性別了,所以捷克人光靠動詞就可以知道主詞是指誰。比如說,中文裡面“我去買Pizza”,如果不說“我”,沒人會知道是誰要去買pizza.可是捷克文裡面的“去”會依照性別做變化,因此捷克人光靠“去”這個動詞就知道是誰去買pizza,所以捷克人不會說“我”,而是直接說“去買Pizza”。對捷克人來說,大部份可以輕易判斷出主詞是誰的句子,如果加上Personal pronoun會讓整個句子變得很不自然。

***我好像還沒介紹到動詞,這裏來做一個簡單介紹:

捷克文的基本動詞být 就像英文裡面的 to be. 對照英文的話是"I am, you are, he is, she is, it is, they are.." 對照中文的話是“我是,你是,妳是,他是,她是..等等.“ 

以下是各個性別自己的být

Já    jsem [I am]

ty    jsi [you are]

on   je [he is]

ona je [she is]

ono je [it is]

my  jsme [we are]

vy    jste [you are]

oni jsou [they are]


• Genitive singular form of nouns:依照句子中的主詞的性別、其單複數還有雄性詞的硬軟音,字尾做變化

例如

[單數]

有生命的 硬音 Masculine – Pana [先生] (Pan –> Pana)

Jsem u pana Nováka. [I am at the place of Novák]

[這裏的place可以指Mr. Novák的家,office,..etc.)

無生命的 硬音 Masculine – obrazu [畫]  (Obraz –> Obrazu)

Přišel bez toho obrazu. [He came here without the painting]

***如果是“她”沒有帶畫來,就必須字尾加上a,把動詞變成女生Přišla.

***bez 通常跟genitive case搭著用. Bez 意思是 without. 

有生命的 軟音 Masculine – Muže [人]  (Muž –> Muže)

Bojím se toho muže. [I am afraid of that guy.]

無生命的 軟音 Masculine – pokoje [房間]  (Pokoj –> Pokoje)

Jsem ve svém pokoji.  [I am in the room of mine.]

*** this sentence is locative, which is the 6th case. Because I used ve/v here, and it should be used with locative case.

Jsem u svého pokoje. [I am near the room of mine.]

Jsem u Ireny. [I am at Irena’s place.]

*** Generally speaking, “u" means “near by." But when referring to “at someone’s place", “u" can also mean " in/ at." That’s why in the first sentence, I used “v" instead of using “u." “V" means “in". 

Feminine – ženy [女人] ( žena –> ženy) (Žena –> Ženy)

Ptám se  ženy. [I ask that woman.]

*** the “té" here is declined from the nominative singular form of “ta", which is a feminine form of this/that.

Neutral – Města [城市] (město -> města)

Jsem z toho města.  [ I am from that city.]

Chodím do toho města.  [ I am going to/ I go to that city.]

Toto město je vedle toho města.  [ This city is next to that city.]

• Genitive form of adjective: 相比名詞的genitive型態變化之下,形容詞就簡單很多(吧)。

在Nominitive 篇裡面介紹到,形容詞依照性別有:雄性(無生命+有生命)、雌性還有中性詞。在字尾上分別是ý,ý,á,é. 在Genitive裡面,單數的雄性跟中性是做一樣的變化,只有雌性不同。只有名詞有依照軟音硬音作區別,形容詞等等其他類別都沒有。

例如

單數

有生命的 Masculine – milého [nice] (milý –> milého)

Ptám se toho milého muže.  [ I ask that nice guy. ]

*** 一個句子裡面通常都會只有一個型態,這裏的toho,milý, Novák全都是genitive的單數變化。

無生命的 Masculine – krasného [beautiful]  ( krasný –> krasného)

Přišel bez toho krasného obrazu. [He came without the beautiful paiting.

Neutral – krasného [beautiful]  ( krasný –> krasného)

Jsem z toho krasného města.  [ I am from that beautiful city.]

Chodím do toho krasného města.  [ I am going to/ I go to that beautiful city.]

Toto město je vedle toho krasného města.  [ This city is next to that beautiful city.]

Feminine – krasné [beautiful]  ( krasný –> krasné)

Ptám se  krasné ženy. [I ask that beautiful woman.]

• Genitive form of personal pronoun: 也就是”我、你、她、他,它,他們,她們,它們“等等的人稱代名詞。但是這裏的人稱代名詞如果前面接上介系詞的話會做變化.

例如

單數人稱

第一人稱 já  ->  [我], 如果前有介系詞的話一樣是

Jsou u . [They are at the place of mine.]

第二人稱 ty -> [你], 如果前有介系詞的話是 tebe

Jsou u tebe. [They are at your place.]

第三人稱

on -> ho [他], 如果前有介系詞的話是 něho

Ptám se ho. [I ask him.]

ona ->  [她], 如果前有介系詞的話是

Bojím se[I am afraid of her.]

ono -> jej [它], 如果前有介系詞的話是 něj

***捷克人不用jej&něj,因為"it’s place"本身是不合理的。

*** Ono 的 jej,něj  以及 On 的 něho,něj 是可以互換的。很多人常常會說 Jsem u něj. [I am at his place.]

*** 你可能會想說可不可以寫「Nechí víc jej.」[I dont want more of it]?但其實正確文法應該是「Nechcí toho víc.」

• Genitive form of possessive pronoun:這裏的前置詞帶有“我的,你的,她的..“之類的意思, possessive一詞帶有“擁有”的意思。possessive pronoun  會依照名詞的性別做變化。

例如

***排列順序依照Animate masculine,  Inanimate mascuine, Neuter, Feminine.

當這些genitive form of possessive pronouns修飾的主詞是單數的時候:

單數第一人稱 mého, mého, mého, mé/mojí  [我的] (除了雌性詞之外其他都是mého)

Animate masculine –  mého (můj -> mého)

Jsem u svého učitele [I am at my teacher’s place.]

Inanimate mascuine – mého (můj -> mého)

Ta restaurace je vedle mého domu.  [That restaurant is next to my house.]

Neutral – mého (můj -> mého)

Ona je taky z mého města.  [ She is also from my city.]

Chodím do svého města.  [ I am going to/ I go to my city.]

To město je vedle mého města.  [ This city is next to my city.]

Feminine – mojí  (也可以用mé, mojí比較口語)

Či je ta kniha?  [ Whose is this book?] (這句是nominative case)

Mojí/mé kamaradky. [These  books are of my female friend.]

***在這裡的答句裡面不重複ta kniha je的原因,是因為答問題的人已經知道對方在問什麼,所以直接回ㄋ答Mojí/mé kamaradky[我女性朋友的].

單數第二人稱 tvého, tvého, tvéhotvojí/tvé [你的]

Animate masculine –  mého (můj -> mého)

Jsem u svého učitele [I am at my teacher’s place.]

Inanimate mascuine – mého (můj -> mého)

Ta restaurace je vedle mého domu.  [That restaurant is next to my house.]

Neutral – mého (můj -> mého)

Ona je taky z mého města.  [ She is also from my city.]

Chodím do svého města.  [ I am going to/ I go to my city.]

Toto město je vedle mého města.  [ This city is next to my city.]

Feminine – mojí  (也可以用mé, mojí比較口語)

Či je ta kniha?  [ Whose is this book?] (這句是nominative case)

Mojí/mé kamaradky. [These  books are of my female friend.]

單數第三人稱 jeho [你的] 不管主詞的性別皆維持nominative form不變化。

單數第三人稱 jeho [它的] 則是因為沒生命的東西沒辦法擁有任何東西,所以沒人用這個詞。

單數第三人稱 jejích [他/她們的] 不管主詞的性別皆維持nominative form不變化。

單數第三人稱 její [她的] její在做單數型的genitive變化時,如果修飾的詞是雄性詞的話則會變成jejího. 其他則是維持nominative form不變化。

Jsou u jeho učitele [They are at his teacher’s place.]

Jsou u jejího učitele [They are at her (male) teacher’s place.]

Jsou u její učitelky [They are at her (female) teacher’s place.]

Jsou u jejich učitelky [They are at their teacher’s place.]

另外!
大家可能會想說náš and váš 是複數,不再這個單元裡面,這樣想就錯了。

重點是náš and váš修飾的詞而不是náš and váš自己本身。比如說我們的一個女兒,這個時候就會用到“我們”,而修飾的詞是”一個女兒“。這個時候就需要用到genitive sungular form of náš or váš.

  • Genitive sungular form of náš:našeho, našeho, našeho, naší [我們的]

Jsou u našeho učitele [They are at our teacher’s place.]

Ona je taky z našeho státu. [She is also from our country]

Chodí do našeho města.  [He is going to our city.]

Bojí se naší matky. [He is afraid of our mother.]

  • Genitive sungular form of náš:vašeho, vašeho, vašeho, váši [我們的]

Jsem u vašeho učitele. [ I am at your teacher’s place.]

Chtěl bych půlku vašeho chleba. [ I would like to have half of your bread.]

Ona je taky z vašeho města.  [ She is also from your city.]

Či je to kniha? Vaší učitelky.  [ Whose is this book? Your (female) teacher’s.]

• Genitive form of demonstrative pronoun:這裏的前置詞帶有“指明特定某物”的意思。比如說“這個或是那個”。依照性別做變化。

例如

toho, toho, toho, té [這裏/這個/那個/那裡]

Masculine –  toho  (ten -> toho)

Jsem u toho učitele. [ I am at that teacher’s place.]

Neutral – toho  (to -> toho)

Bez toho to nejde. [Without it, it will not be possible.]

Feminine –  (ta -> )

Můžu bez  omačky, prosim?  [ May I have it without that sauce, please?]

• Genitive form of numerals: 除了數字1跟2之外,其他數字也有自己的變化。在數字篇在做其他數字的介紹。這裏先說數字1跟2就好。不過2會在下一篇genitive plural篇解釋。

例如

1

Masculine –  jednoho [一個]

Bez pěti lidí to nepůjde. [Without 5 people, it will not be possible.]

*** Pět means five in English. The pět here should also be declined to genitive form because it follows after bez.

*** Lidí means people in English and its nominative form is člověk, which is man in Czech. člověk is irregular noun in czech language, so we have to remember its different forms in seven cases. When we decline člověk to genitive singular, it should be lidí.

Neutral – jednoho

Chodím do jednoho krasného města. [I am going to one beautiful city.]

Feminine – jedné

Jsem u jedné učtelky.  [I am at a (female) teacher’s place.]

• Genitive form of other pronouns: Kdo and Co. 

Kdo and Co 沒有複數形,也沒有性別,有這些字在句子裡的話,大部份都是使用中性詞。

Kdo -> Koho

Co -> Co


個人murmur:

我目前只是捷克文剛開始學習的階段,所以可能有不完全的地方。

不過這些內容都是問過捷克文母語者之後寫下來的筆記。

捷克文是個很複雜的語言,有很多出乎意料的語言用法,

所以我只是掌握大規則來適應這個複雜的語言。

我曾經試過把全部的規則都記下來,結論就是一團亂。

把基本的東西先熟悉起來再變化比較容易。:D

歡迎有在學捷克文的朋友們一起討論,如果有想要學中文的外國朋友也歡迎。

我在日本的時候受到許多老師還有朋友語言學習上的幫助,

所以我也想要幫忙想要學中文或是捷克文的朋友。(在我能力範圍之內)


【辞書連結】

另外,捷克文字母發音youtube有很多教學影片可以看。

附有捷克文發音的捷英字典的話,

這個網站可以參考:http://en.bab.la/dictionary/czech-english/dva

但是這個網站大部份只提供第一形式nominative的字,沒有剩下的六個形式的變化。

所以如果發現看不懂的字,可以參考以下這個網站:

https://slovnik.seznam.cz


 

捷克文學習筆記2:first case – Nominative。

開頭想要先分享我的生活點滴,所以想用日記做開頭,有興趣請看,沒興趣直接跳過哈。


Poslední dobou jsem byla lenivá, takže jsem se neučila česky. Právě jsem si zopakovala češitinu a mnoho základní gramatiky a slovíček jsem si moc nepamatovala. Konec konců učit se česky každý den je důležité.

最近我很懶惰,所以都沒再念捷克文。我剛剛複習了一些捷克文,結果很多基本的文法跟單字都忘記了。果然每天學捷克文很重要。


【文法介紹】first case – Nominative

捷克文的基本文法裡面有七個型態要學,其中最重要的一個就是第一個型態:Nominative. 把這個型態的adjectives跟nouns,pronouns還有numerals都背起來之後,再做其剩下的六個變化時會比較有依據。

現在就來依照Nouns, Adjectives, Personal pronoun, possessive pronoun,demostrative pronoun以及numerals的順序來做介紹。

另外,捷克文裡面的Nouns, Adjectives, prepositions還有numerals裡面的1跟2都會依照句子中的被修飾名詞的性別、其單複數還有雄性詞的硬軟音做字尾變化。

以下所有畫底線+粗體的橘色字母皆是從Nominative單數變化成Nominative複數形的字。比如說英文的Mr,捷克文是Pan,這個Pan是第一形式Nominitive的單數型態,把Pan變成Nominitive複數型態的話要在字尾加上y,Pan就變成Pany!


• Nominative form of noun: 其實就是名詞自身的原形,名詞自身又分成三個性別。

例如

[單數]

有生命的 硬音 Masculine – Pan [先生] (雄性名詞字尾通常是子音,ex: b.c.d..etc.)

無生命的 硬音 Masculine – obraz [畫]

有生命的 軟音 Masculine – Muž [人]

無生命的 軟音 Masculine – pokoj [房間]

Feminine – žena [女人]  (雌性名詞字尾通常是 a, e.)

Neutral – Město [城市] (中性名詞字尾通常是 o,i.)

[複數]

有生命的 硬音 Masculine – Pany [先生] (Pan –> Pany)

無生命的 硬音 Masculine – obrazy [畫]  (Obraz –> Obrazy)

有生命的 軟音 Masculine – Muži [人]  (Muž –> Muži)

無生命的 軟音 Masculine – pokoje [房間]  (Pokoj –> Pokoje)

Feminine – ženy [女人] ( žena –> ženy)

Neutral – Města [城市]  (město –> města)

• Nominative form of adjective: 其實就是形容詞自身的原形,形容詞自身又分成三個性別,形容詞的字尾會依照性別的不同做變化變成ý,á,é。

例如

[單數]

[單數雄性形容詞字尾是ý]

有生命的 硬音 Masculine – mladý pan [年輕的先生]  (雄性形容詞字尾是ý.)

無生命的 硬音 Masculine – krasný obraz [漂亮的畫]

有生命的 軟音 Masculine – mladý muž [年輕的人]

無生命的 軟音 Masculine – velký pokoj [大的房間]

 [單數雌性形容詞字尾是 á] Feminine – krasná žena [漂亮的女人]

[單數中性形容詞字尾是 é] Neutral – krasné město [漂亮的城市]

[複數的形容詞就很簡單,除了中性形容詞的字尾變成á之外,其他都變成é.]

[複數]

有生命的 硬音 Masculine – mladé pany [年輕的先生] (mladý -> mladé, pan ->pany.)

無生命的 硬音 Masculine – krasné obrazy [漂亮的]  (krasný->krasné,Obraz-> Obrazy)

有生命的 軟音 Masculine – mladé muži [年輕的]  (mladý->mladé, muž -> Muži)

無生命的 軟音 Masculine – velké pokoje [大的房間]  (velký->velké, pokoj -> Pokoje)

Feminine – krasné ženy [漂亮的女人]  (krasná->krasné, žena -> ženy)

Neutral – krasná města [漂亮的城市]  (krasné->krasná, město -> města)

• Nominative form of personal pronoun: 也就是”我、你、她、他,它,他們,她們,它們“等等的人稱代名詞。

例如

單數人稱

第一人稱 já  [我]

第二人稱 ty [你]

第三人稱 on, ona, ono [他,她,它]

複數人稱

第一人稱 my [我們]

第二人稱 vy [你們]

第三人稱 oni [它們]

• Nominative form of possessive pronoun:這裏的前置詞帶有“我的,你的,她的..“之類的意思, possessive一詞帶有“擁有”的意思。possessive preposition 也是會依照句子中的被修飾名詞的性別、其單複數做字尾變化。

例如

單數人稱

第一人稱  můj, moje, moje [我的]

Masculine –  můj obraz [我的畫]

Feminine – moje žena [我的女人] (也可以用má, moje比較口語)

Neutral – moje město [我的城市] (也可以用mé, moje比較口語.)

第二人稱 tvůj, tvoje, tvoje [你的]

第三人稱 jeho, jeji, jejich [他的,她的,它的]

複數人稱

第一人稱 náš, náše, náše [我們]

第二人稱 váš, váše, váše [你們]

第三人稱 jejich, jejich, jejich [它們]

• Nominative form of demonstrative pronoun:這裏的前置詞帶有“指明特定某物”的意思。比如說“這個或是那個”。依照句子中的被修飾名詞的性別、其單複數做字尾變化做變化。

例如

這裏,這個,那個,那裡

Masculine –  ten obraz [這個畫]

Feminine – ta žena [這個女人]

Neutral – to město [這個城市]

• Other pronouns: 比如說 Kdo and Co. 。Kdo means who and Co means what.

這兩個並不會照性別做變化,但也是有七個型態的變化。

Nominative form of Kdo 就是 Kdo. [Who]

Kdo to je? [Who is he/she?]

Nominative form of Co 就是 Co. [What]

Co to je? [What is this?]

• Nominative form of numerals: 只有1還有2會依照句子中的被修飾名詞的性別、其單複數做字尾變化做變化,所以只要記得1還有2的變化就好。

例如

1

Masculine –  jeden obraz [一個畫]

Feminine – jedna žena [一個女人]

Neutral – jedno město [一個城市]

2

Masculine –  dva obrazy [一個畫]

Feminine – dvě ženy [一個女人]

Neutral – dvě města [一個城市]


個人murmur:

我目前只是捷克文剛開始學習的階段,所以可能有不完全的地方。

不過這些內容都是問過捷克文母語者之後寫下來的筆記。

捷克文是個很複雜的語言,有很多出乎意料的語言用法,

所以我只是掌握大規則來適應這個複雜的語言。

我曾經試過把全部的規則都記下來,結論就是一團亂。

把基本的東西先熟悉起來再變化比較容易。:D

歡迎有在學捷克文的朋友們一起討論,如果有想要學中文的外國朋友也歡迎。

我在日本的時候受到許多老師還有朋友語言學習上的幫助,

所以我也想要幫忙想要學中文或是捷克文的朋友。(在我能力範圍之內)


【辞書連結】

另外,捷克文字母發音youtube有很多教學影片可以看。

附有捷克文發音的捷英字典的話,

這個網站可以參考:http://en.bab.la/dictionary/czech-english/dva

但是這個網站大部份只提供第一形式nominative的字,沒有剩下的六個形式的變化。

所以如果發現看不懂的字,可以參考以下這個網站:

https://slovnik.seznam.cz


 

 

 

 

捷克文學習筆記1:7 cases的簡單介紹。

開頭想要先分享我的生活點滴,所以想用日記做開頭,有興趣請看,沒興趣直接跳過哈。

捷克文日記
Čeština je těžká, ale myslím, že je zajímavá.
Můj rodný jázyk je činština, ale čeština a činština jsou velmí odlíšné jazyky, takže myslím, že čeština je moc těžka.
Už žiju v Brně šest měsíců, takže už umím trochu česky, ale moc nerozumím.
Chci si povídat s mými kamarády a kamaradkami a rozumět co říkali, takže se chci učit česky.
中文翻譯
捷克文很難,可是我覺得它是一個很有趣的語言。
因為我的母語是中文,中文跟捷克文是完全不一樣的語言,所以我覺得捷克文非常困難。
我已經住在布努諾(Brno)已經一段時間了,所以我懂一些捷克文,可是我不懂大部份的捷克文。
我想和我朋友聊天也想了解他們在說什麼,所以我想學習捷克文。

【文法介紹】7 caese的簡單介紹
因為我上學期還在學Nomitive(第一型態)還有Accusative(第二型態)的時候,
沒有想過要起這個部落格,等有空再來補。
在捷克文的基礎文法裡面總共有七個型態(7 cases),捷克人在說話的時候會依照會話內容而決定用哪一個型態來變化名詞跟形容詞。
七個形式分別是:
1.Nominative
2.Genitive
3.Dative
4.Accusative 
5.Vocative
6.Locative
7.Instrumental
(請不要嘗試用中文去翻他們,請強迫自己直接記下英文名,因為個人覺得往後的學習絕對都是英文跟捷克文資源比較多,在和捷克人提問文法時用英文也比較好問。)
(聽說Nominative和Accusative最常被用到,所以我在第一學期上課的時候就是教這兩個型態,所以我覺得先學好這兩個型態,再學Genitive, 然後再學剩下的型態會讓學習過程比較順利。)
(另外,基本上來說,一個捷克文句子只會用一個型態,不會交叉型態用)

(以下的內容,粗體=動詞/介詞,且這個動詞/介詞通常用此型態,畫底線=被變化後的名詞跟形容詞)
1. Nominative 簡單來說就是主格的意思。
Nominative 是最基本的型態,後面的六個型態都已這個型態做不同的變化。
例句:Kde je jsme? (我們在哪裡?)
照字面以英文翻譯來說是: Where are we?
例句:Děti moje. (孩子們 我的 =>(我的孩子們)
照字面以英文翻譯來說是:  My children.
2. Genitive 的話就是 of 的概念,和Accusative 的受詞概念很像,可是用法不一樣。
基本上來說,Genitive的用法就是在動詞後面如果有副詞出現的話,就需要用到Genitive而不是 Accusative.
這個用法的Genitive型態的句子結構為:Verb+Adverb+Genitive form of Adjective,Nouns.
例句:Nechci moc peniz. (我不想要多的錢)
照字面以英文翻譯來說是:  I don’t want lot of money.
所以在想到Genitave的時候,請想想英文 of 的概念。
其他用法是「我住/在/去/來自哪裡」、「我住/在/去/來自誰的家」、「在_的附近」等等。
例句:Jsem z Taiwanu. (我來自台灣)
照字面以英文翻譯來說是: I am from Taiwan.
例句:Včera byla jsem u Danu. (我昨天在丹尼爾的家)
照字面以英文翻譯來說是: I was at Daniel’s place last night.
例句:Chodím do školy. (我去學校)
照字面以英文翻譯來說是: I am going to school / I go to school.
例句:Bez omáčky. (不要醬料)
照字面以英文翻譯來說是:without sauce.
例句:Restaurace vedle školy. (在學校旁邊的餐廳)
照字面以英文翻譯來說是: the restaurant next to school .
3. Dative 的話就是 to someone 的概念,比如說 give something to David, to 路人甲…lol
例句:Jdu k doktorovi.
照字面以英文翻譯來說是: I am goint to the doctor (在捷克文裡面沒有“看”醫生).
例句:Dal to Danovi.
照字面以英文翻譯來說是: He gave to Dan.
4. Accusative 的話,就是一個受詞的概念。
例句:Chci vodu. (我想要水)
照字面以英文翻譯來說是: I want water .

例句:Mám otazku. (我有一個問題)

照字面以英文翻譯來說是: I havea question .(基本上來說,Chci和Mám開頭的都是用Accusative型態,除非你在這兩個動詞後面加上副詞,比如說hodně(a lot),這個時候就要用Genitive. )

5. Vocative 是用來稱呼他人用的。跟其他六個型態的用法不太一樣。是當你想要引起誰的注意的時候,你需要變化人家的名字。
例句:Dane! (Daniel!)
                 需要注意的是,Dane是Vocative型態,它的Nominative型態是Dan.
                 所以當你想引起Dan的注意的時候,你需要把Dan改成Dane!
                 這樣他才知道你在叫他!
                 不過Vocative和其他型態一樣,會依照性別(雄性中性女性)做不同變化,之後會再介紹。
6. Locative 照字面來說就是Location啦。雖然跟 Genitive的“我在誰誰誰的家”的概念會搞混,可是Genitive的“我在誰誰誰的家”用英文直接字面翻譯的話是:I am at the place of someone. 並不是像Locative一樣直接明瞭指出地點。
例句:Brně mají dobré pivo. (在布努諾有好啤酒)
照字面以英文翻譯來說是: In Brno they have good beer.
7. Instrumental 是 with 的概念!:D
比如說你和誰去戲院,這裏的“和”就要用Instrumental 型態做變化!
例句:šla jsem s Danem do kina. (我和Daniel 去戲院)
                    照字面以英文翻譯來說是:I went with Daniel to cinema .
                    (這裏的s跟Genitave用的z不一樣!z 是說我“”Daniel的屋子)
                 (要注意的另一個點是,這裏的do kina是Genitive 型態,因為do基本上來說是給Genitive
                     用的,意思是 to, 而且Instrumental 型態只有表示到šla jsem s Danem為止,並沒有
                     表示do kina(to cinema),do kina 是用Genitive型態去表示的

個人murmur:

我目前只是捷克文剛開始學習的階段,所以可能有不完全的地方。

不過這些內容都是問過捷克文母語者之後寫下來的筆記。

捷克文是個很複雜的語言,有很多出乎意料的語言用法,

所以我只是掌握大規則來適應這個複雜的語言。

我曾經試過把全部的規則都記下來,結論就是一團亂。

把基本的東西先熟悉起來再變化比較容易。:D

歡迎有在學捷克文的朋友們一起討論,如果有想要學中文的外國朋友也歡迎。

我在日本的時候受到許多老師還有朋友語言學習上的幫助,

所以我也想要幫忙想要學中文或是捷克文的朋友。(在我能力範圍之內)


 

學語言

其實也不是說去日本就一定要會日語,去捷克就一定要會捷克文。
走到哪裡都有會講英文的人,這也是為什麼很多住在母國外的講英文的人不一定會說當地的語言,即便他們已經住在當地好幾年。

在初期到日本的時候,我曾經想過學多一點語言就會比別人有競爭力,但是到現在我已經不這麼想了(雖然我現在學得也不怎麼樣).

我只是覺得如果混在一群講當地語言的朋友圈子裡,
聽不懂對話的時候很寂寞。
而且要一直讓他們打斷,為我翻譯剛剛在講什麼。
我覺得這樣子很不好意思。

這個是我沒有放棄學我正在學的語言的原因。

 

日本で生活したら日本語ができるようになる訳ではありません。

チェコで生活したら日本語ができるようになる訳ではありません。

どこに行っても基本的な英語会話ができる人がいるので、異文化のところに長くいるけど、そこの言葉が話せない人がたくさんいます。

初めて日本に来た頃、英語だけではなく、もう1つの言葉を勉強すれば私は同じ年の人より競争力がつくのではないかと思いましたが、いまの私はそう思っていません。

けど、なぜ日本語とチェコ語を勉強したいかというと、ただ地元の友達と一緒に遊んだり、話したりする時に、みんなが一体を話しているかわからなくて、たま寂しくなるのです。

そして、みんなが話しているのを理解したいので、その言葉が通じる友達会話を中断してもらって通訳してもらったりします。

その時は、恥ずかしくてごめんなさいという気持ち強いです。

それが、私がチェコ語と日本語の勉強を諦めずに勉強し続けたい理由の1つです

不知道在家裡吃飯的比率會不會影響一個地方的餐廳的水準?

不知道在家裡吃飯的比率會不會影響一個地方的餐廳的水準?
比如說在日本,媽媽幾乎都會料理三餐,很多人會自己做便當,學校的午餐也都是新鮮的食材製作,地方支持產地直銷的農作物或是農作物加工品。
就拿菜來說,很多日本人喜歡吃生菜,不太吃炒菜。
可是要吃生菜的話,就需要新鮮的好菜,這時候就要看賣家有沒有心好好照顧菜。
因此外食的時候,可能就會比較容易辨別出食物是不是新鮮製作的(?)所以在日本生活的人可能不知不覺地習慣新鮮的味道(?)

在台灣也不是說媽媽不會煮,很多家庭的媽媽都很厲害(應該是說全世界當媽媽的沒意外大部份都有一份料理魂???)
所以在家裡吃飯比率跟當地餐廳水準可能無關聯(????)
可能是說自己做菜比率跟當地餐廳水準提升比較有關聯(?)
畢竟自己做菜之後,對香料使用煮菜與烘焙的過程比較了解,常常自己接觸到食材本身,所以比較不會被廣告文案騙錢(???)

現在回想起來,覺得常常在台灣吃到太油膩或是放有點久的東西。可能是我已經習慣不新鮮的味道了。
我還記得以前在餐廳工作的時候,聽到一起工作的越南媽媽抱怨說:你們台灣人怎麼都喜歡吃不新鮮又油膩膩的東西,真奇怪!
那時候聽不太懂這句話,甚至連當時隔壁店賣的微波義大利麵都吃不出來。
現在想想真是為我自己當時的味覺可悲。
可是也不奇怪,我那時候光是炒個破蛋就覺得自己會做菜了,連買菜學問都不了解。而且我小時候要補習,國中高中都要很早到校很晚回家,全部都是外食。大部份專攻學生的餐廳早餐店便當店XXX店都會壓低價格吸引學生,代價就是用便宜不新鮮的冷凍食品,或是放很久還在賣的東西(???)
重點是我當時以為義大利麵真的是像那家店裡的微波包一樣,濃厚奶油起士~~假青醬~~巴拉巴拉。

開一間餐廳/食堂/咖啡廳等等的店,我覺得是需要有人文素質還有對生活的深刻感觸,就像是藝術一樣。
開一間賣微波調理食品的餐廳很可恥,更可恥的是居然還門庭若市。
再更可恥的是我吃不出來假食物。

這篇文實在沒重點。
我只是對於那些明明很用心在做菜的餐廳感到可惜。
對於裝潢比重大於菜餚的餐廳沒什麼意見,人各有志。